Zápisky z cest:
Poslední den přes návratem na pevninskou Itálii trávíme na pláži u kempu. Vcelku logická úvaha před noční cestu trajektem následované celodenním putováním po Římě nijak nezmenšuje můj odpor před celodenním nicneděláním a povalováním na pláži. Přes úpornou snahu krému na opalování, se výsledek dostavuje krátce odpoledne, spálil jsem si obě achilovky … Cestu na trajekt trávím občasnou aplikací Panadolu ve spreji na pěkně rozžhavené lýtka … až paty …
Nalodění na trajekt probíhá až nezvykle rychle. Obvyklé čekání na seřadišti se proměnilo v urychlené nalodění cca hodinu před vyplutím trajektu. Bohužel tento trajekt nám nenabízí otevřenou palubu k bivakování, tak volíme cestu nejmenšího odporu a uklízíme se do jinak nepoužívané první třídy se extrémně nepohodlnými sedačkami. Poučeni od minule rozbalujeme karimatky, spacáky a polštářky a za brblání motoru uléháme k neklidnému spánku.
http://www.flickr.com/photos/jankosatko/4817609138
Linky dne:
Zápisky z cest:
Poslední výletní den na Sardinii trávím v omezené sestavě jen s Míšou výletem na západní pobřeží do městeček Bosa a Alghero. Bosa je toliko idylické starobylé přístavní městečko, kde vybíráme jako cíl cesty historický románsko-gotický kostelík svatého Petra, ke kterému má vést cesta údolím říčky. Pravda asfaltová cesta vede údolím, no kdybychom jsme si v průvodci nepřečetli, že vedle nás vede řeka, ani bychom to nezjistili. Docházíme ke kostelíku a vcelku bez mrknutí oka zjišťujeme, že je překvapivě pro dnešní den zavřený. Tato italská vlastnost začíná být již obvyklá a ničemu se už nedivíme. U mostu děláme pár fotek a míříme k druhému cíli dnešní cesty, do Alghera.
http://www.flickr.com/photos/jankosatko/4816972811
Alghero, městečko vzdálené od Bosy cca 45 kilometrů, se vyznačuje klikatými starobylými uličkami, které se dokonale vychutnáváme, a katalánským dialektem, který je vidět na každé dvojjazyčné ceduli. Procházíme se uličkami a v kavárně pijeme odpolední kávu. Na závěr výletu a vlastně i celého pobytu na Sardinii dáváme v přístavu obvykle vynikající italskou zmrzlinu.
http://www.flickr.com/photos/jankosatko/4817597410/
Linky dne:
Záznam trasy:
[width=580;height=400;scrollwheelzoom=disabled]
Zápisky z cest:
Programem dnešního dne má být výlet na východní pobřeží do Calo Gonone, kde mají být ke spatření živý tuleni. Po několikahodinové cestě zakončené nádhernými serpentinami dorážíme do Calo Gonone. Poloha střediska plné hotelů a turistů nedává příliš šancí na živé tuleně, tak se jdeme podívat do místního muzea věnovaného fauně a floře, zejména pak tuleňům. Bohužel museum ctí odpolední siestu, takže přijíždíme půl hodiny po jejím začátku. Nic lepšího k vidění v Calo Gonone není takže se vydáváme do 50 km vzdáleného městečka Orgosolo.
Orgosolo má být jedna z nejznámějších sardinských vesnic, která se vyznačuje množstvím tzv. „murales“ nástěnných maleb na domech. Tyto malby vyprávějí historii Sardiňanů a jejich současné problémy.
http://www.flickr.com/photos/jankosatko/4816966783
Po krátké prohlídce centra města jedeme zpátky do Cala Gonone, kde akorát stíháme odpolední otvírací dobu muzea. Kvalita muzea tak nějak odráží celý dnešní den, několik místností s pár exponáty a na závěr několik vycpaných tuleňů. Místní zřízenec nám pak odpovídá na několik všetečných dotazů, kde že bychom mohli vidět živé tuleně. Bohužel tuleni se právě nacházejí v Řecku a Turecku … Druhá místní atrakce želvy sice možné spatřit je, ale pouze ve větších hloubkách … V zásadě s nepořízenou jedeme zpět do kempu.
http://www.flickr.com/photos/jankosatko/4817591690
Posuďte sami, tuleni jako živý …..
Cestou kupujeme v Olbii lístky na zpáteční trajekt, což je jediný pozitivní cestovatelský okamžik tohoto dne.
Linky dne:
Záznam trasy:
[width=580;height=400;scrollwheelzoom=disabled]
Zápisky z cest:
Naše dovolená se bohužel láme do své druhé poloviny. Dnes nás však čeká jedna nemilá událost a to opustit náš pohodlně zabydlený bungalov a přesunout se do poněkud zatuchlého karavanu, kde jsme bohužel prvními obyvateli této sezóny.
Vyrážíme na Capo Testa což je poloostrov vyhlášený svými malebnými zátokami. Parkujeme na začátku poloostrova a cestičkou mezi skalami a majákem stoupáme na nejvyšší bod, odkud je nádherný výhled do okolí. Vybíráme příhodnou zátočinu, kde se koupeme a potápíme. Přístup do vody je pouze po kamenech, takže vzhledem k své vyhlášené šikovnosti, odcházím s odřenou rukou a nohou. Cestou nazpět se ještě zastavujeme v Santa Teresa di Gallura, což je takové poněkud ospalé městečko na jednom z nejseverněji položených míst Sardinie. Procházkou po hlavní třídě, nákupu nezbytných pohledů a návštěvě kostela končíme tento den.
http://www.flickr.com/photos/jankosatko/4815998077
Linky dne:
Záznam trasy:
[width=580;height=400;scrollwheelzoom=disabled]
Zápisky z cest:
Třetí den našeho pobytu na ostrově jedeme na čedičovou náhorní plošinu Giara, kde se v korkovém lese prohání na 700 divokých koníků Achetta.
Po cca 200 km přejezdu z kempu do městečka Tuili jedeme klikatou cestou vzhůru ke vstupu do národního parku. U vstupu do parku narážíme na dvojici hlídačů parku, kteří nás po krátkém rozhovoru nás navigují k přírodnímu jezeru Puli Majori, kde máme největší šanci vidět divoké koníky. Během cca 3 km cestě k jezeru zastavujeme v malé botanické zahradě, která je sice vzhledem k počasí trochu uschlá, nicméně tam poprvé vidím živý korkovník s ukázkou, jak se z něj loupe kůra ze které se následně vyrábí korek do láhví.
http://www.flickr.com/photos/jankosatko/4815969209
Opouštíme botanickou zahrádku a po pár stech metrech přicházíme k jezeru a máme štěstí vidíme malé stádo divokých koníku, jak se pasou na mělčině jezera. Nádherná scenerie trojice klusajících koníků mělčinou jezera se jen těžko zachycuje. U jezera trávíme cca hodinu a pak se přesouváme k druhému jezeru, kde máme opět štěstí, byť ve větší vzdálenosti, ale i tak vidíme koníky nerušeně se pasoucí na jezeře.
http://www.flickr.com/photos/jankosatko/4815977095/
Linky dne:
Záznam trasy:
[width=580;height=400;scrollwheelzoom=disabled]